RÝŽE

 

RÝŽE – KRÁLOVNA MEZI SACHARIDY

Domovem rýže je tropická jižní Asie. Vedle pšenice a žita je rýže nejdůležitější obilovinou světa, která poskytuje potravu skoro polovině světa. Nejhodnotnější je přírodní hnědá rýže (rýže Natural). Loupaná bílá rýže je zbavena povrchových vrstev obsahujících vlákninu, minerály – sodík, draslík, vitamín A, D, a B vitamíny. V zbylém (čistém) zrnu je velký obsah sacharidů a malé množství bílkovin. Tzv. Parboiled rýže má uchováno 80 % cenných živin.

Proč bychom měli rýži zahrnout do jídelníčku?

  • Rýže je lehce stravitelná, nepůsobí plynatost a je tudíž vhodná pro výživu dětí, starých lidí a pro lidi s žaludeční, žlučníkovou či pooperační dietou.
  •  Rýže neobsahuje cholesterol.
  • Rýže neobsahuje lepek (gluten) a proto je vhodnou potravinou pro lidi s alergií na lepek (celiakií).
  •  Hrnek uvařené rýže obsahuje pouze 150 kalorií.
  •  Díky obsahu minerálních látek a vitamínů je hnědá rýže ideální potravinou pro zdravé vlasy, nehty, kůži a kosti.
  • Rýže je bohatá na slizotvorné substance, což má význam pro léčbu zažívacích potíží a střevních onemocnění.
  •  "Rýžový sliz" pomáhá zmírnit průjem. K tomu účelu je vhodné uvařit 25 g rýže v 1 litru vody.
  •  Konzumování rýže zlepšuje stav kůže při lupence.
  •  Rýže obsahuje 8 esenciálních aminokyselin. Pokud uvaříme rýži s luštěninami (např. čočkou, hrachem či sójou), získáme plnohodnotný zdroj bílkovin.
  • Rýže podporuje vylučování vody a zplodin metabolismu přes ledviny.
  •  Škrob v bílé i hnědé rýži se tráví a absorbuje pomalu a při tom trvale uvolňuje do krve glukózu, což pomáhá kontrolovat hladinu krevního cukru. To je výhodné u lidí trpících cukrovkou či hypoglykemií (sníženou hladinou krevního cukru).
  • Rýže pomáhá snižovat riziko rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty.
  • Konzumace rýže snižuje krevní tlak.
  • Vývar z rýže pomáhá při vysokých teplotách a zánětech.
  •  Působí preventivně i léčebně proti ledvinovým kamenům kalciového typu.
  •  Podle makrobiotiky patří hnědá rýže mezi energeticky vyrovnané potraviny, tudíž není ani extrémně stahující či rozpínavá.

 

 

Nejznámější druhy rýže

 

 Z hlediska výživy se vždy doporučuje sáhnout po celozrnné variantě.

 

Parboiled

Tento typ rýže se upravuje speciální technologií. Rýže se nejprve vakuuje, poté se namočí do horké vody a opracovává horkou párou pod tlakem. Jednotlivá zrna pak na povrchu ztvrdnou a dojde ke zpevnění obilky. Rýže se pak při vaření nelepí. Tento typ rýže není ideální na přípravu rizota nebo sushi, jelikož se „nelepí“.

 

Rýže natural

Tato rýže obsahuje velké množství potřebných živin, vícenásobné nenasycené mastné kyseliny, vlákninu, minerální látky a vitaminy. Jedná se o rýži celozrnnou, která se bohužel délo vaří (cca 25 minut), ale na rozdíl od bílé rýže má výraznou chuť. V obchodě ji najdete jako loupanou i neloupanou. Nás by ale mělo zajímat, že obsahuje nejvíce rostlinných bílkovin a vitaminů skupiny B. Na balení můžete najít hodnotu okolo 10 g bílkovin ve 100 g rýže.

 

Bílá rýže

Loupaná rýže bez obilek se označuje jako bílá rýže. Při vaření ztrácí objem. Bílá rýže je k dostání ve všech variantách, jako dlouhozrnná, kulatozrnná i střednězrnná, dokonce i Basmati se řadí mezi bílou rýži. A protože je bílá rýže zbavena všech slupek, není tak bohatá na vitaminy a minerály jako rýže celozrnná popř. hnědá. Je vhodná pro děti a pro nemocné lidi s narušenou stěnou střev.

 

Jasmínová rýže

Tato rýže má příjemnou vůni, je jemná a chutná. Tato rýže je charakteristická dlouhými zrny a seženete ji jak hnědou, tak bílou.

 

 

Rýže Arborio

Kulatozrnná, perličkovitá rýže, která po uvaření vytváří krémovitou hmotu. Je to tím, že velmi hojně vstřebává vodu. Z této rýže připravují Italové svá pověstná rizota. Tato rýže se pěstuje především v Itálii. Na její uvaření budete potřebovat 18 minut a rýže bude napovrch jemná a uprostřed pevná - al dente.

 

Černá rýže

Rýže sladké chuti s lepkavým povrchem, která vařením získá fialovou barvu,

U nás ne příliš často používanou, ale v Asii značně oblíbenou plodinou je černá rýže. Stejně jako hnědá rýže je i ta černá celozrnná, obsahuje však větší množství anthokyaninu, vzácného rostlinného pigmentu, který významně chrání naši kůži. Antokyany jsou ve vodě rozpustná barviva zralých ovocných plodů, některých druhů zeleniny (např. červené zelí) a květů (např. vlčí mák).

Rýže je bohatá na vlákninu, minerály - hlavně železo a vápník, aminokyseliny a vitaminy B1, B2 a E.

Čínští vědci také zjistili, že pravidelná konzumace většího množství černé rýže snižuje riziko kardiovaskulárních chorob a posiluje celkovou obranyschopnost.

Příprava: Rýže se namáčí před varem po dobu cca 1 hodiny do studené vody. Poté vaříme jako běžnou rýži po dobu 20 – 30 minut.

Použití: Pro slaná i sladká jídla. Na talíři vypadá pěkně v kontrastu s bílou nebo kari rýží.

Používá se jako příloha, můžete ji také míchat s ostatními druhy rýže.

Černá rýže se používá hlavně v Asii pro dekoraci potravin, na nudle, suši a puding.

 

Průměrné nutriční hodnoty na 100g:

Energie: 1463 KJ/ 345 kcal

Bílkoviny: 7,8 g

Sacharidy: 74,1 g

Tuky: 2,2 g

Vláknina: 2,2 g

 

Červená rýže je rýže fermentovaná červenou kvasinkou, která na ní roste. Příjemně chutná po ořechách a z výživového hlediska je velmi ceněna, obsahuje mnohem více vlákniny a vitaminů než rýže bílá. Udržuje hladinu cukru v krvi, podporuje funkci ledvin, zlepšuje stav kůže, podporuje růst vlasů, nehtů, kůže, kostí, podporuje správné zažívání a další.

Konzumace červené rýže vede ke snižování hladin cholesterolu v krvi, ale i k nižšímu výskytu nemocí srdce a cév.

Příprava: Rýži důkladně propláchněte vodou. Zalijte 2,5násobným množstvím vody a přiveďte k varu. Vařte 30 - 40 minut a nechte dojít pod pokličkou.

Použití: Červená rýže je díky své chuti ideální do salátů, nákypů, ale samozřejmě i jako příloha, k omáčkám, k masu, zelenině či do rizota. Díky barvě zatraktivní v kombinaci s bílou rýží přílohu.

Průměrné nutriční hodnoty na 100 g:

Energie: 1513 KJ/ 362 kcal

Bílkoviny: 7,4 g

Sacharidy: 77,7 g

Tuky:2,4 g

Vláknina: 2,8 g

 

 

Rýži také můžete koupit v různých podobách, nejen jako zrníčka, ale jako rýžovou krupici, mouku, škrob, prášek, těstoviny, vločky, dezerty, víno nebo pivo.

 

Divoká rýže – vhodná i do RAW kuchyně

-          Je to travina příbuzná s rýží

-          Obsahuje hodně bílkovin, aminokyselinu lysin a vlákninu

-          Vitamíny skupiny B

-          Nižší GLYX než běžná rýže

-          Má oříškovou chuť

-          Lze ji namočit na 2 dny do vody a potom konzumovat bez vaření

 

Recepty s divokou rýží naleznete v záložce RECEPTY

 

Z hlediska skladování je rýže nenáročnou potravinou. V chladném a suchém prostředí vydrží celozrnná rýže až 1 rok, parboiled 18 měsíců a bílá rýže dokonce 28 měsíců. Předvařenou rýži můžete skladovat v ledničce přibližně 4-5 dní.

 

Jak rýži správně připravit? 

Vaření ve vodě: Pro tuto variantu se hodí dlouhozrnná rýže. Rýži vložíme do vroucí osolené vody (do 1,5 l vody přibližně 250 g rýže) a vaříme 15-20 minut. Rýži slijeme, zchladíme studenou vodou a necháme chvíli uschnout. Při tomto typu přípravy ale často dochází ke ztrátě důležitých živin a vitaminů.

 

Dušení: Touto metodou přípravy nedochází ke ztrátě vitaminů a minerálních látek a lze ji použít u všech typů rýže. Rýži a vodu kombinujeme většinou v poměru 1:1 a dusíme cca 20-25 minut. Rýže je hotová v okamžiku, kdy se vypaří všechna voda. Pozor si ale dávejte na jednotlivé druhy rýže a pečlivě čtěte návody na přípravu, abyste nedali málo vody a rýži nepřipálili. Rýži nikdy nerozvařujte, aby se škroby neměnily v rychlé sacharidy, vždy ji nechte pod pokličkou „dojít“.

 

Rizoto: Ideální metoda pro střednězrnnou a kulatozrnnou rýži. Rýže se dusí s trochou oleje nebo tuku, dokud nezíská lesklý vzhled. Pak pozvolna přidáme vroucí vodu nebo vývar a připravujeme 15-20 minut. K přípravě potřebujete rýží a vodu tentokrát v poměru 2:1. Zajímavá a chutná varianta, ale spíše trochu kalorická bomba.

 

Varné sáčky: Nejsnazší a nejrychlejší varianta. Ale podobně jako u první varianty dochází také při tomto druhu přípravy ke ztrátě cenných látek a vitaminů. Rychlost je rychlost, ale když jde o výživu, chce to překonat lenost a rýži raději podusit. Takže se vykašlete na sáčky.

 

Mléčná rýže: V tomto případě se jedná o sladkou variantu, která se nejčastěji připravuje z kulatozrnné rýže, která se pozvolna vaří v mléce. Jednotlivá zrnka do sebe během vaření nasají mléko a výsledkem je jemná kašovitá hmota.

 

 Také doba přípravy hraje důležitou roli, pokud nechcete převalovat mezi zuby tvrdá zrnka nebo naopak nepolykat bláto, měli byste dodržovat dobu přípravy. Většinou se nejrychleji vaří bílá dlouhozrnná a parboiled rýže, a to přibližně 15 – 20 minut. Některé druhy (např. rýže natural) třeba i 40 minut, někdy se také doporučuje předem namočit a po zdlouhavém 30minutovém vaření ještě nechat uležet pod peřinou. Příprava je opravdu vyčerpávající, ale alespoň uděláte něco pro své zdraví a ještě si pochutnáte.

 

Pár receptů naleznete v záložce RECEPTY