ENERGIE

 
 

Energie co to slovo vlastně znamená?

Nejen tepelná, ale i lidská energie – energie k životu - jsou v dnešní době vzácným a nedostatkovým zbožím. Míra lidské aktivity neboli životní energie jde ruku v ruce se životosprávou. Přejídání se, špatná příprava pokrmů a nedostatek pohybu se totiž pomalu, ale jistě stávají spolehlivými zabijáky životního elánu a tím i naší energie neboli vitality. Přitom není nic složitého s tím něco udělat.

Kolik energie potřebujeme, abychom se cítili dobře, žili a pracovali aktivně a měli stále dobrou náladu? Množství potřebné energie záleží na věku člověka, pohlaví, výšce, typu zaměstnání, využívání volného času, zdravotním omezení a spoustě dalších individuálních potřeb a zvyklostí. Každé tělo využívá energii k tomu, aby udržovalo samo sebe. Tento neustále probíhající proces v těle se nazývá metabolismus. Každý den vaše tělo musí přeměnit přijímanou stravu na složky, které slouží jako stavební kámen nových buněk, musí dodávat energii pro zajištění funkcí mozku, srdce, jater, plic a dalších vnitřních orgánů. Tuto energii nazýváme bazální, neboli klidový metabolismus a měříme ji v kaloriích na den. Je to energie potřebná k tomu, aby tělo zajistilo základní životní funkce, když my nevykonáváme vůbec žádnou aktivitu, v podstatě když spíme.

Druhou složkou metabolismu je termogeneze vyvolaná zpracováním přijaté stravy, tzn. energie potřebná na strávení toho, co jste snědli a vypili.

Třetí a poslední složkou metabolismu je energie potřebná k zajištění fyzické námahy – od zvednutí nohy z postele, přípravy snídaně, cesty do zaměstnání nebo do školy až např. po závody v běhu na lyžích. Tato energie se velmi liší u každého člověka. Např. 20 ti letá dívka, která pracuje v obchodě, do práce chodí pěšky nebo na kole, každý den večer aktivně sportuje, potřebuje dodat tělu více energie, než paní v důchodu, která chodí na krátké procházky s pejskem. A nejedná se jen o množství, ale i složení přijímaných potravin.

Co nám ubírá energii?

-          Nedostatek spánku a odpočinku

-          Přejídání se převážně tučnými, smaženými a sladkými potravinami

-          Nepravidelné stravování

-          Vynechání snídaně

-          Nedostatek pohybu

-          Alkohol, cigarety a jiné návykové látky

-          Nedodržování pitného režimu

 

Kolik energie tedy vlastně potřebujeme?

Bazální metabolismus vyjádřený v kaloriích nebo kilojoulech by měla být pro každého základní informace o minimálním množství energie, kterou tělu musí každý den poskytnout. Na výpočet bazálního metabolismu existuje matematický vzorec a není problém si jej kdekoliv zjistit.  Pokud někdo v rámci redukce nebo udržení váhy drží „universální diety“ nastavené pro všechny stejně, např. na 5800 KJ pro ženy a 9000 KJ pro muže, ve většině případů jí méně než tělo potřebuje, a tělo si i tuto malou energii uchovává do zásoby, aby mohlo zajistit základní životní funkce. Tomuto procesu se říká přiškrcený bazální metabolismus a většinou vlivem ukládání přijaté potravy dochází k obezitě.

 

Další důležitou stránkou denního příjmu je složení stravy. To znamená, že když víme, kolik asi bychom měli za den sníst, měli bychom vědět i optimální složení stravy. Znamená to, že když např. denní příjem činí 7000 KJ, nejsou to 4 řízky, hranolky a 3 koblihy nebo pár piv a whisky. Základní složky stravy jsou sacharidy, bílkoviny a tuky, přidejte k tomu ještě vlákninu a trochu zapřemýšlejte nad rostlinným a živočišným zdrojem těchto potravin.  No a k tomu optimální poměr živin, pitný režim, pestrá a  pravidelná strava a máte ideální jídelníček pro zdravé tělo.

 

Nezapomeňte, co tělu dáváte, to vám vrací. A nesouvisí to jen s přijatou energií, ale i s jejím využitím.

 

Pokud budete chtít poradit, co, kdy a jak jíst – prosím obraťte se na mě, ráda Vás změřím na InBody (s odkazem na tento článek zdarma) – dozvíte se spoustu potřebných a zajímavých informací a pomůžu Vám v případě zájmu sestavit individuální jídelníček, ne universální.